|
|
Klavírní trio v kontextu jeho historického, hudebního a interpretačního vývoje
Pichlíková, Markéta ; Tomášek, Jiří (vedoucí práce) ; Palkovská, Jana (oponent)
Cílem této práce je hlouběji zmapovat historii klavírního tria, blíže se seznámit s jednotlivými skladbami pro toto obsazení, přiblížit čtenářům vznik a osudy předních českých i zahraničních souborů a porovnat jejich způsob interpretace. V první části diplomové práce nahlédneme do úplných počátků komorní hudby a pozdějšího vývoje tohoto hudebního odvětví. Zaměříme se na historii tria, které vývojově vychází z triové sonáty, jež se stala hlavním komorním druhem období baroka. Na přelomu 18. a 19. století se již setkáváme s jeho dnešní podobou. Stává se jednou z nejpopulárnějších hudebních forem a zaujímá důležité místo v tvorbě všech čtyř "vídeňských klasiků". Ještě u Haydna a Mozarta najdeme řadu příležitostných klavírních trií komponovaných zejména pro účely soukromého provozování hudby. Klavírní tria L. v. Beethovena a F. Schuberta však představují rozhodující krok směrem k umělecké svébytnosti a originalitě. Zralá tvorba těchto autorů představuje vrchol tohoto žánru, v němž pak úspěšně pokračovali Schumann, Brahms, Dvořák, Smetana a další romantičtí představitelé, kteří využívají této formy jako ideálního prostředku pro sdělení svých nejniternějších pocitů. Setkání tří zcela rozdílných nástrojů dovoluje skladatelům spojit koncertantní lesk a virtuozitu na jedné straně, závažnost myšlenek a...
|
|
|
Historie a současnost pražských klavírních trií
Raková, Iva ; MALÝ, František (vedoucí práce) ; TOMÁŠEK, Jiří (oponent)
Jádrem této magisterské práce je zmapování pražských klavírních trií od počátku 20. století až do současnosti. Zabývá se historií takových souborů jako České a Smetanovo trio včetně jejich novodobých nástupců, zmiňuje Sukovo, Foerstrovo, Pražské a Nové pražské trio, tria obsahující ve svém názvu jméno Antonína Dvořáka včetně nového Dvořákova tria přejmenovaného z Tria Concertino. Ve výčtu nechybí renomované Guarneri Trio Prague ani novější soubory založené v 90. letech a po roce 2000 (Trio ArteMiss, Kinsky Trio Prague, Orbis trio a další).
Práce se zmiňuje také o historii klavírního tria jako žánru od 18. století až do současnosti, pojednává o způsobu práce klavíristy jako komorního hráče a dotýká se také historie a současnosti českých institucí a organizací podporující provozování komorní hudby u nás. V souvislosti s tím se zmiňuje i o možnosti nového magisterského studia komorní hry na pražské HAMU. V závěru práce se autorka zamýšlí nad současným trhem komorní hudby u nás a v zahraničí a jeho vlivem na uměleckou práci v klavírním triu.
|
host ::
RSS.